O předcházejícím víkendu 26 – 27.5. 2018 jsem vedl seminář „Vědomá komunikace – zdravé partnerství“ ve Fryštáku. Bylo to krásné a velmi silné setkání pěti manželských párů. Společně jsme se věnovali tomu jak skrze komunikaci pěstovat úctu a lásku v dlouhodobém vztahu…jak říkat ne a druhému neublížit, jak se skrze empatii vyladit na partnera, jak oceňovat, jak pracovat se silnými emocemi…a také jak být zranitelný. Teď si možná říkáte proč ale být zranitelný?

Chceme-li žít v lásce, tak musíme žít s otevřeným srdcem – být sami sebou, ukázat kým jsme, otevřít to jak to máme, co nás trápí a co si přejeme. V brnění se milovat nedá. A přesto se často stává, že lidé v dlouhodobých vztazích – ze strachu a z bolesti – přestanou spolu otevřeně a upřímně komunikovat. I tak je možné žít, ale pak lidé nežijí spolu, ale vedle sebe. Nežijí v lásce, ale ve strachu. Co s tím?

Musíme se učit, jak žít s otevřeným srdcem, být zranitelný, ale přitom se vzájemně zbytečně nezraňovat – našlapovat vědomě a opatrně neboť důvěra je křehká záležitost. A jak na to?

Zjednoduším to do 9 zásad, jejichž vědomí a praxe Vám mohou pomoci žít s otevřeným srdce a v úctě k sobě i k druhému:

    1. Začít u sebe – pěstovat úctu k sobě sama, tady začíná respekt k druhému.
    2. Začít u sebe – odlívat ze svojí sklenice, tj. vytvářet si vnitřní prostor. Umět se regenerovat a občerstvit, tak abych mohl být plně přítomen a nabídnout prostor druhému a plně jej vnímat.
    3. Začít u sebe – vzdát potřebu kontroly toho druhého a naopak převzít kontrolu nad svými činy, myšlenkami, emocemi, tělem a slovy.
    4. Začít u sebe – pěstovat harmonický stav vědomí. Např. být vděčný za život, za to, co mám a za to, že tady je můj partner.
    5. Začít u sebe – být tím prvním, kdo se podělí o své trápení i své starosti.
    6. Přinášet do vztahu nejen bolest, ale hlavně radost. Zaměřovat se na to dobré, oceňovat to dobré na partnerovi, situaci a vztahu.
    7. Vytvářet bezpečný prostor pro vzájemné sdílení. Mít prostor pro setkání a bytí s partnerem, nejen pro zařizování a organizaci věcí.
    8. Přestat se domnívat, co druhý potřebuje a chce, ale zeptat se jej či jí. Nečekat, že nás druhý zná, ale být transparentní o našich přáních, snech, potřebách.
    9. Vycházet si vstříc, ale neztratit svůj střed – sebe sama.

Jak jste si určitě všimli, tak 5 z 9 zásad, které jsem uvedl, začínají u změny nás samotných – změny našeho myšlení, jednání, kultivace našich emocí a našeho vědomí. Určitě jsem na nějakou podstatnou zásadu zapomněl. Co myslíte? Jaká zásada bude ta desátá? Souhlasíte s těmito devíti body nebo máte jiný recept na otevřenou a láskyplnou komunikaci? Napište mi, rád se dozvím, jak to vidíte.

 

Zdravé partnerství – umění zranitelnosti

Zanechte komentář