“Jak být tím druhým v komunikaci?”. To je otázka, kterou jsem dostal asi před třemi lety od prof. Ivana Vyskočila, když jsme si spolu na DAMU povídali o tvořivé komunikaci. Proč se ale vůbec učit být druhým v komunikaci? Není lepší a výhodnější být tím prvním v komunikaci?

Naše doba je nemocná tím, že každý chce být první. Každý chce být viděn a slyšen a respektován. Lidé jsou připraveni vychrlit své názory, představy, potřeby a požadavky. Málokdo je ale připravený naslouchat, přijímat. A tak se stává, že se lidé často v komunikaci nepotkávají. Prostě si nerozumí. Spolupráce se nedaří, vztah vadne.

Zažili jste někdy situaci, kdy Vám někdo pozorně a soustředěně naslouchal? Jak jste se při tom cítili? A jak jste se domluvili? Hádám, že se Vám komunikace dařila a že jste se oba cítili dobře. Je to tak?

Pro rozvoj zdravého vztahu je potřeba nedělené pozornosti, kterou si partneři vzájemně věnují. Vzpomínáte si ještě na to jaké to bylo, když jste byli zamilovaní? Kolik jste si vzájemně věnovali pozornosti a jak jste si s partnerem naslouchali?

Nasloucháte-li druhému, nejen, že mu tím dáváte najevo, že Vám na něm záleží, že jej respektujete. Ale hlavně se při pozorném naslouchání můžete dozvědět, jak se ten či onen člověk cítí, na čem mu záleží, proč se s Vámi baví a tedy jak a kudy vést komunikaci – kdy a jaká slova volit. Ten, kdo umí správně naslouchat, může díky porozumění situaci a druhému komunikaci tvořivě vést.

Dochází tedy k zajímavému paradoxu: ten, kdo začíná jako druhý, se stává tím, kdo komunikaci vede. Vědomé naslouchání je dovedností opravdových leaderů.

Jak na to?

Vědomé naslouchání je vlastně přijímáním toho druhého, jeho sdělení. Takové vědomé naslouchání má dle mého konceptu vědomé komunikace tři kroky:

1) ZÁMĚR. Proč komunikuji. Když vím, co přesně má být výsledkem komunikace, je větší šance, že k žádanému výsledku dospěji.

2) PROSTOR. Kapacita přijmout sdělení mého partnera. Jsme-li zaplněni svými představami a emocemi, nemáme prostor přijmout, to co nám partner sděluje. Tento vnitřní prostor je potřeba pro komunikaci a přijímání znovu vytvářet.

3) NALADĚNÍ. Umět se naladit na druhého,tak abych mohl jeho sdělení přijmout. Je to stejné jako když posloucháme rádio. Nejdříve se musíme naladit na frekvenci, na které zprávy běží. Špatné naladění má za následek mnoho “šumů” a “ruchů”, které překážejí přesnému přijetí a porozumění sdělení. K efektivnímu ladění můžeme použít empatické naslouchání.

Jsou-li naplněny tyto tři podmínky vědomého naslouchání připravili jste dobrou půdu pro tvořivou odpověď.

Slova, která pak vycházejí z Vašich úst, jsou založena na porozumění druhému, které vychází z přítomnosti, z toho, co je mezi vámi živé TADY a TEĎ. Taková komunikace může být oboustranně přínosná, efektivní a často také zábavná a naplňující. O takovou kvalitu komunikace je možné se snažit jak v osobních, tak v pracovních vztazích. Je možné ji trénovat.

O jednotlivých krocích vědomé komunikace (naslouchání), o tom jak vytvářet prostor pro komunikaci, jak se ladit a také jak tvořivé odpovídat, si můžete přečíst v následujících článcích.

Jak být tím druhým v komunikaci?

One thought on “Jak být tím druhým v komunikaci?

  • Díky za pro mne přínosný článek. Začnu si toho více všímat a objevovat i v “nemluvných” lidech ty “naslouchající”. Zamýšlím se také nad “komunikací sám se sebou” – možná tyto principy budou příhodné i tady…

Zanechte komentář